DROWNED IN COLORS
PAINTING COLLECTION
CLICK PICTURE FOR COLLECTION CONTENT
(CZ) KLIKNI NA OBRÁZEK PRO OBSAH KOLEKCE
ENGLISH
Sometimes
life seems to me like a constantly repeating cycle of colors that we
see and drown in every day. It seems that all we need is to get our
heads out of the current colors and find others that are more
acceptable to us. Is it a solution or just a continuation of
drowning?
In
all of this around, I feel like I'm running from something bigger
than me. Surrounded by misinformation and information that doesn't
seem important to me even if for everyone else they are important. As
if I was living in an illusion and I still didn't get answers to what
was important to me, and day by day I was getting lost more and more
in the illusion created here.
And so I'm still searching. I am
searching for anything that would make more sense to me than the
world as they offer it to me. Something that has more value than the
endless cycle of a mess of shades of gray (money, power, stereotype,
non-life, orders, manipulation and numbers). The constant gray which
trying to absorb everything that has still a little color. Colors,
those elusive sparks of life that allow everything around us to be
our reality.
We continue to paint over those colors with gray.
So that it is easy for us to continue to think that we understand
everything and that we are the masters and leaders of our reality.
But is that really the case? Or are we all just drowning in the
oceans of colors of ignorance. Colors that we don't see even though
they are all around, permeated by gray, which is the easiest way for
us to understand and shape everything around us. But is this the
right way?
CZECH - "UTOPEN V BARVÁCH"
Někdy
mi život připadá jako neustále opakující se koloběh barev
které denně vidíme a topíme se v nich. Zdá se že vše co
potřebujeme je vynořit hlavu z těch aktuálních barev a najít
jiné pro nás přijatelnější. Je to řešení a nebo jen
pokračování v utápění?
Připadám si tu v tom všem jak,
když utíkám před něčím větším než jsem já. Obklopen
dezinformací a informacemi které mi nepřipadají podstatné i když
všem ostatním ano. Jako kdybych žil v iluzi a stále se mi
nedostávalo odpovědí na to co pro mě podstatné je a v iluzi zde
vytvořené se den po dni víc a víc ztrácel.
A tak stále
hledám. Hledám cokoliv co by mi dávalo větší smysl než svět
jak mi ho nabízejí. Něco co má větší hodnotu než ten
nekonečný koloběh změti odstínů šedé (peníze, moc,
stereotyp, neživot, příkazy, manipulace a čísla). Ta neustálá
šeď snažící se pohltit vše v čem zbývá ještě trocha barvy.
Té neuchopitelné jiskry života umožňující aby vše okolo nás
bylo naší realitou.
Dál přetíráme tyto barvy šedí tak
aby to pro nás bylo jednoduché aby jsme si dál mysleli že vše
chápeme a všemu rozumíme a že jsme těmi pány a vůdci naší
reality. Je tomu ale skutečně tak? Nebo se všichni jen topíme v
oceánech barev nevědomosti. Barev které nevidíme i když jsou
všude okolo, prostoupené šedí která je pro nás tou snazší
cestou jak vše kolem sebe chápat a utvářet. Je ale tohle ta
správná cesta?